Dvojí metr

      V minulém století zažila lidská společnost následky vlády dvou nejhorších totalitních režimů, které mají na svědomí nejvíce zločinů a vražd v lidských dějinách. Díky tomu je nacistická ideologie společensky nepřijatelná a její zástupce nelze najít v žádném parlamentu, nebo vládě na světě. Po všech těch zločinech, které tato ideologie napáchala, není divu.

       V roce 1939 zavinilo Německo pod vládou nacistů nejhorší válečný konflikt v lidské historii. Dnešní Německo podrobuje tuto historii tvrdé kritice a odsuzuje zvěrstva nacistického režimu. Německo nebylo jediné, kdo rozpoutal II. Světovou válku. Opíralo se přitom o Sovětský svaz, kde vládl tvrdou rukou komunistický režim.

       Obě totality si porcovali Evropu při rozpoutání nejhoršího válečného konfliktu v dějinách. Obě totality patří mezi nejhorší vrahy a již proto si obě zaslouží stejné odsouzení. Odhaduje se, že nacisté mají na svědomí přibližně 43 milionů lidských životů, přitom komunisté zavraždili kolem 100 milionů lidí. Přesto je dnes postavení nacistů a komunistů odlišné. To je velká chyba, která má své vážné následky. Dnešní Německo se od první poloviny dvacátého století výrazně změnilo. Jedním z důležitých aspektů této změny bylo vyrovnání se s historií. Díky tomu se mohli němci posunout dál a změnit se.

      V naší zemi vládl komunistický režim od roku 1948 do roku 1989. V tomto období se tu komunisté dopustili mnoho zločinů včetně vražd pod dozorem ruských komunistů. Do dnešní doby jsme se nedokázali zcela vyrovnat s touto minulostí. Nebyla vůle trestat komunistické zločiny a zločince. Vše zastřešovala slova ,,nejsme jako oni.‘‘

      To byla velká chyba, protože to později vracelo legitimitu komunistického režimu. Jeho příznivci se dnes snaží namluvit, jak bylo za komunistů dobře a mají své posluchače. Pokud by došlo k odsouzení komunistických zločinců, tak by to neměli dnes tak lehké, protože by tím obhajovali nejen odsouzené zločince, ale i jejich zločiny. Přitom nešlo o to poslat do vězení nemohoucí starce, ale jasně pojmenovat a odsoudit jejich zločiny, tak jako se stalo v Německu. Dokud se dostatečně nevyrovnáme se svojí minulostí, tak se nemůžeme dostatečně změnit. Nejlépe je to vidět na Rusku, kde o žádné sebereflexi nemůže být ani řeč. Naopak historie se tam upravuje tak, aby komunistická minulost působila mnohem lépe, než bylo ve skutečnosti. To vedlo k tomu, že po pádu komunistického režimu nastoupil místo změny nový totalitní režim. Česká republika je stále na pomezí. Stále u nás existují snahy komunismus omlouvat. Pokud se chceme posunout dál, tak se musíme vyrovnat s naší historií. Postoj Německa a Ruska jasně ukazují, kam jejich odlišné postoje k minulosti vedou.